V Grand Hotelu Hurghada jsme posedmé a spokojeni. Pokud bude nějaké příště, tak zase sem. Snad se dočkáme i výměny nábytku či celkové rekonstrukce nejstarších, ale polohou nejlákavějších pavilonů. Zbytečnou degradaci zájezdu vidím v primitivním způsobu výběru poplatku za visum cestovní kanceláří ETI. Výrazné nápisy na letišti upozorňují na cenu 25 US dolarů za visum. U přepážky ETI však zástupce vymáhá 28 euro a nedokáže vysvětlit proč. Stejně tak zástupce CK v hotelu. Jako námět pro jednání evropských cestovních kanceláří s vedením letiště dávám úroveň odbavení při odletu, kdy je turista nucen pobíhat bez bot a svoje svršky honit po zemi, neboť neexistuje odkládací stůl. To vše za přihlížení několika desítek členů "letištního personálu" z nichž nikdo nevládne cizím jazykem /nabízel jsem angličtinu, němčinu, ruštinu/. Plně chápu nutná bezpečnostní opatření. Měly by však být prováděny kompetentními lidmi.
V hotelu čistota, mimo něj ? Tak jak v krajině zvykem. Prodejci bez práce, i tak v náladě. Abychom trochu pomohli, kupujeme zbytečnosti, chodíme denně na kávu, prostě - jezdíme do Egypta, zatímco Evropa přestala.
Personál tradičně ochotný, znalý a celkem kompetentní
Žádáme vždy stejný pavilon. Nostalgie v hlavní roli - výhled do zahrady a na moře. Nábytek, stav vodo a elektroinstalace je však na hranici pronajímatelnosti. Dávno už vyžaduje výměnu a rekonstrukci. Díky ochotě recepce jsme se stěhovali první den třikrát, než pokoj alespoň trochu vyhovoval.